2 Samuel 24
1 Jednou, když vystupování Izraelců opět vzbudilo Hospodinovu nelibost, nechal Davida, aby uskutečnil svůj vlastní záměr a provedl sčítání bojeschopných mužů.
2 Král si dal předvolat velitele svého vojska, Jóaba, a nařídil mu: "Projdi všemi izraelskými kmeny v celé zemi od Danu až k Beer-šebě a spočítej veškeré bojeschopné muže. Chci vědět, jak početnou mám armádu."
3 Sotva to však Jóab uslyšel, odvětil králi: "Upřímně si přeji, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, dopřál spatřit den, kdy tvé vojsko bude stokrát větší než dnes. Ale proč chceš nyní tolik vědět, na kolik vojáků se můžeš spolehnout?"
4 Nicméně královo přání bylo i přes veškeré námitky rozkazem, a tak Jóab i ostatní jeho velitelé krále opustili a vydali se sčítat bojeschopné Izraelce.
5 5-6 Nejprve překročili Jordán a utábořili se ve strži ležící nedaleko na jih od Aróeru. Odtud pokračovali přes Gád do Jaezeru a dále přes Gileád až na území Tachtím-chodší. Potom zavítali do Dan-jaanu a do okolí k Sidónu.
6 ***
7 Přišli také do pevnosti v Sóru a navštívili všechna města Chivejců a Kenaanců, odkud se nakonec vydali na jih Judeje k Beer-šebě.
8 Když za devět měsíců a dvacet dní konečně prošli celou zemí, vrátili se do Jeruzaléma.
9 Jóab potom předstoupil před krále a oznámil mu, že v zemi je celkem osm set tisíc izraelských a pět set tisíc judských mužů, kteří jsou schopni boje a umí zacházet se zbraní.
10 Krátce nato však Davida začalo trápit svědomí. Uvědomil si, čeho se sčítáním bojeschopných mužů dopustil, a proto řekl Hospodinu: "Vím, že jsem se svým činem hluboce provinil. Nyní tě však, Pane, naléhavě prosím, abys mi mé pošetilé jednání odpustil."
11 Netrvalo dlouho, a dříve než David druhého dne ráno vstal, obdržel prorok Gád od Hospodina poselství:
12 "Jdi a oznam Davidovi mou vůli. Řekni mu, aby si zvolil jednu ze tří možností, jak s ním mám naložit."
13 Gád se tedy vypravil k Davidovi a oznámil mu: "Posílá mne k tobě Hospodin. Zamysli se nad možnostmi, které ti nyní předložím, a rozhodni, jak mu mám odpovědět. Chceš, aby tvou zemi postihly tři roky hladomoru, abys musel strávit tři měsíce na útěku před svými nepřáteli nebo aby v zemi po tři dny řádil mor?"
14 Nato David Gádovi odpověděl: "Všechny možnosti mi nahánějí hrůzu, ale raději chci, aby země přijala následky svého jednání od milosrdného Hospodina než z rukou nelítostných nepřátel."
15 Hospodin tedy od toho rána až do určené doby postihl celou zemi morem, při němž zahynulo celkem sedmdesát tisíc Izraelců.
16 Avšak když byl anděl působící zkázu u mlatu Aravny Jebúsejského a chystal se ničit Jeruzalém, Hospodin se nad zbídačenými Izraelci slitoval a přikázal andělovi, aby přestal rozsévat zkázu.
17 Když David viděl, jak anděl-zhoubce usmrcuje jeho lid, řekl Hospodinu: "Vždyť tito lidé za nic nemohou. Jsou jen jako ovce, které dělají, co se jim nařídí. To já sám jsem se provinil. Nikdo jiný za mou chybu zodpovědnost nenese. Potrestej tedy mne a moji rodinu."
18 Ještě téhož dne tedy přišel k Davidovi prorok Gád a oznámil mu: "Jdi a na mlatu Aravny Jebúsejského vybuduj Hospodinu oltář."
19 David tedy Gáda uposlechl a odešel vykonat Hospodinovo nařízení.
20 20-21 Když Aravna spatřil, že k němu se svými muži přichází král, vyšel jim vstříc, hluboce se před králem poklonil a zeptal se: "Co tě ke mně přivádí, můj pane a králi?" "Přišel jsem koupit tvůj mlat," odpověděl David. "Chci na něm postavit oltář Hospodinu, protože zde se zastavilo šíření morové nákazy mezi lidem."
21 ***
22 Nato Aravna Davidovi řekl: "Vezmi si zdarma, cokoliv chceš, a obětuj to. Zapal mé dřevěné nástroje i jha a obětuj v jejich plamenech mé osly.
23 Přijmi to všechno jako můj dar, králi." A nakonec dodal: "Kéž Bůh Hospodin tvou oběť přijme."
24 Král však Aravnovi odvětil: "Ne, za všechno ti řádně zaplatím. Nevložím Hospodinu, svému Bohu, do ohně oběť, která mě nic nestála." David tedy za mlat i za osly zaplatil padesát stříbrných mincí,
25 vybudoval Hospodinu oltář a spálil na něm své oběti. Hospodin potom jeho prosby za Izrael vyslyšel a morovou nákazu nadobro zastavil.